Zástavní právo k nemovitosti. Může to být problém?

11.10.2020

Jak jistě víte, k nemovitým věcem mohou být vázány práva a omezení. Každé takové právo a omezení má přitom své specifika, účel i důsledky. 

Zástavní právo zajištuje dluh k nemovité věci nebo i družstevnímu bytu vůči třetí osobě, nejčastěji k bance. 

V případě, kdy majitel nemovitosti není schopen plnit své závazky hypotečního úvěru (splácet) vůči věřiteli, je věřitel oprávněn uspokojit své pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy (nejčastěji tedy dražby nemovité věci). 

Zda se na danou nemovitost vztahuje nebo nevztahuje zástavní právo můžete jednoduše zjistit z katastru nemovitostí nebo obchodního rejstříku, v případě družstevního bytu. Tuto náležitost silně doporučuji před zakoupení nemovitosti zkontrolovat!

Existence zástavního práva nebrání převodu věci či podílu. Je ale důležité tuto náležitost brát v úvahu a důsledky takového zástavního práva a rizika s tímto spojené.

S převodem nemovitosti či družstevního podílu přechází i dané zástavní právo na nového nabyvatele. Pokud tedy dlužník neplní svoji povinnost splácen dluh, je věřitel  (nejčastěji banka) oprávněn tento dluh uspokojit ze zástavy, i když je tato nemovitost ve vlastnictví nabyvatele. 

Zákaz zcizení a zatížení

Velmi často se pojí se zástavním právem také zákaz zatížení a zcizení. 

V případě zákazu zatížení není možné bez souhlasu oprávněné osoby (banka), v jejiž prospěch je takový zákaz zřízen, možno zřídit další zástavní právo. Aby bylo možné zapsat dalšího věřitele, je nutné nejprve získat souhlas od aktuálního věřitele.  

Často také evidujeme zákaz zcizení, (představuje zákaz převodu a dispozice s nemovitou věcí), kde není možné věc převést bez souhlasu osoby, v jejíž prospěch byl takový zákaz zřízen. Většinou se jedná o souhlas banky, která poskytla úvěr na nemovitou věc, který ještě není zcela splacen.